Folková šansoniérka Eva Henychová bude zpívat v hotelu Ogar

POZLOVICE – Pozlovický hotel Ogar je známý domáckým prostředím, dobrou kuchyní a zajímavými kulturními počiny. V sobotu 4. listopadu od 19 hodin v něm vystoupí folková šansoniérka Eva Henychová. Bude zpívat a hrát pro „fajnšmekry“, ale i pro ty, kteří chtějí slyšet něco jiného než co jim neustále servírují rádia a televize.

Kdo vlastně je Eva Henychová? Pamatujete si na kudrnatého pihatého „čertíka z krabičky“ z nedávno reprízovaného TV seriálu My holky z městečka? Hrála tam na kytaru a krásně zpívala lidové písničky. Už vyrostla a ačkoliv byla kdysi „televizní hvězdou“ a dnes je svým způsobem (a určitě pro své publikum) hvězdou koncertní scény, jinakje to úplně normální lidská bytost. Pokud není rovna „na šňůře“, žije v Pozlovicích…

Evo, představte se nám. Jak jste se dostala do Pozlovic?

Pocházím ze Zlína, je mi 26 let a jsem vdaná. Děti zatím nemáme. Do Pozlovic jsme se dostali vlastně náhodou. Bydleli jsme v Praze, ale chtěli jsme odtamtud pryč. Naskytlo se několik možností, vybrali jsme si tuto. Jsme tady už rok.

Takže jste je předtím neznala?

Ne, ačkoliv jsem asi před třemi lety už v hotelu Ogar vystupovala, aniž bych tušila, že v Pozlovicích jednou budu bydlet.

Jak se vám tu líbí? Nechybí vám město?

Jsem tady hrozně šťastná. Ve Zlíně mám všechny příbuzné, jsem jim blízko. Zdejší krajina… Chtěli jsme za přírodou a tu jsme tady opravdu našli.

Znají vás místní občané?

Jsem dost známá mezi křesťany, moje písničky často hrají v Radiu Proglas, které tady hodně lidí poslouchá. Je tu mnoho věřících a myslím, že tady mám posluchačskou základnu. Nejsem ale komerční hvězda, která by byla denně v televizi, takže mě asi nezná takové to většinové publikum.

Jak jste se dostala k práci, kterou dnes děláte?

Vystudovala jsem na konzervatoři obor kytara a zpěv. Vyhrála jsem několik folkových soutěží, například Portu v roce 1991. Profesionálně zpívám asi pět let. Je to postupný
proces. Jako dítě jsem zpívala v souborech lidové písně, pak jsem začala psát písničky sama, přišly koncerty…

Tvoříte i interpretujete úplně sama?

Ano, jsem autorkou hudby i všech textů. Zpívám a doprovázím se na kytaru, vydala jsem dosud dvě alba. Před časem to bylo Svítání a letos na jaře Za stěnou z papíru.

Jaký bude váš koncert v hotelu Ogar?

Zvu všechny lidi, aby na něj přišli. V uzavřeném sálku, kde se vytvoří koncertní prostor, uslyší moje písně, které jsou určitou výpovědí mého života.

Takže vaše hudba je spíš pro dušičku?

Ano. Není pro velké davy, je to víceméně okrajový žánr, komomí záležitost.

Cítíváte odezvu z publika?

Samozřejmě, bez ní by to nešlo. Tuto práci dělám proto, že mě baví, naplňuje mě, protože věřím, že to má smysl.

Pro ty, kdo vás neznají: charakterizujte svoje písně

Chci, aby v mých textech byl hlubší obsah, jakýsi rozměr navíc. Clověk se stále dokola pohybuje v tomto světě – jí, pracuje, vydělává peníze, zlobí se a pořád něco řeší… ale existuie i něco, co nás přesahuje – a o tom zpívám…

Děkuji za rozhovor Alena Lekovská

Tvorba Evy Henychové je určena spíš vyhraněnému publiku. Její hlas je pevný a jasný, ale zároveň křehký a trochu osamocený a kytara není hlučný nástroj. Kdo se za ní vypraví, musí jí naslouchat. A možná že v některých jejích větách uslyší své vlastní myšlenky, které se sám před sebou dosud styděl či bál vyslovit nahlas.