Otázka pro Evu Henychovou

Zatímco jiní umělci se stěhují do Prahy nebo jiných velkých měst, aby na ně bylo víc vidět a měli lepší možnosti pro svůj rozvoj, ty jsi se nedávno odstěhovala z Prahy do vesnice poblíž Luhačovic. Jak se ti tam líbí? A nebojíš se trochu?

Ne. Že bych měla pocit, že tím, že jsem se odstěhovala z Prahy, tak klesne moje popularita – to ani náhodou. Praha je takový stát sám pro sebe a je tady množství různých klubů, kde si kapely střední nebo slušný třídy – ale ne třeba zas úplně hvězdy – zahrajou a tak nějak se různě zvou a vyměňujou. V okamžiku, kdy by z Prahy odešli, tak uznávám, že asi fakt nemaj moc co dělat. Ale já tím, že mám svého manžela-manažera – Vašíčka – a že to dělám jinak, že se snažím jezdit pokud možno pryč z Prahy, po republice, po klubech, tak si myslím, že na ní opravdu nejsem závislá. Stýská se mi po ní, protože ji mám ráda, ale kvůli něčemu úplně jinému.
Na vesnici se mám opravdu moc krásně, ale musím říct, že jsme tam toho ještě moc nenabydleli. Měli jsme svatbu, svatební cestu, pak jsme tam asi 14 dní bydleli a pak jsme vyrazili na šňůry a vracíme se tam třeba na jeden den jednou za čtrnáct dní. Takže z toho máme úžasný pocit. Je to spíš zatím taková dovolená.