Eva Henychová

http://www.i-brana.cz/mzine/index.php?i=1010&f=swf#/36

„Nové CD je jakýmsi odleskem mých posledních šesti let. Písně jsou mé osobní výpovědi, ze kterých lze vyčíst leccos o mně, o mé cestě a co si myslím o světě, v němž se pohybuju,“ uvádí Eva Henychová své čtvrté album, pojmenované Sinaj.
Bývalá dětská herecká hvězda, která představovala jednu z hlavních rolí v seriálu My holky z městečka, se nakonec vydala na hudební dráhu, kde se jí mimořádně daří. Od absolutoria na Konzervatoři Jaroslava Ježka v roce 1999 (vystudovala současně zpěv u Jarmily Chaloupkové a klasickou kytaru u Milana Tesaře) má za sebou přes 1500 koncertů po celé Evropě. Na otázku, jak takové tempo zvládá, odpovídá Eva Henychová skromně: „Pouze koncertuju, tak toho není zase tolik.“ Nepřipomíná, že je výhradním autorem hudby a textů všech svých písní.
Už během studia na konzervatoři vydala v roce 1996 své první album Svítání, které se o čtyři roky později dočkalo následovníka nazvaného Za stěnou z papíru.
Protože kromě klasických koncertních sálů, kostelů nebo čajoven vystupuje Eva Henychová i na benefičních akcích v domovech důchodců, hospicích a psychiatrických léčebnách, přijala nabídku na koncertování ve věznicích pro odsouzené. „Tyto koncerty ve mně zanechaly asi nejhlubší dojem ze všech. Mám jich za sebou už přes padesát a významně ovlivnily a asi i pozměnily můj život,“ vypráví. A právě zkušenosti z věznic výrazně ovlivnily třetí album Všechno je jinak z roku 2004. Toto CD bylo přelomové i tím, že se na něm poprvé objevili hosté – kapela Oboroh a klávesista Ivo Viktorín.
V posledních letech si začala Evy Henychové všímat i televize. Mimo duchovní pořady (např. Cesty víry), jí patřil jeden díl cyklu Osudy hvězd, který vysílala Česká televize.
Letošní rok je ovšem ve znamení dlouho očekávaného čtvrtého alba. V distribuci ho nalezneme od 1. října a Eva Henychová slibuje: „Poprvé jsem spolupracovala s opravdovým producentem. CD má naprosto specifickou atmosféru. Je to obraz člověka, který putuje ‚pouští‘ do ‚nové země‘. Z velké části jsem na něm opět sama, několik písní mi obohatili hosté.“
Bude zajímavé sledovat další hudební kroky této osobité zpěvačky. Eva Henychová je totiž jedno z jmen, které je dobré si pamatovat.

V ten den si k nám ke stolu přisedl neznámý,
v ten den stále vyprávěl o světě nad námi,
v ten den taky o lidech, sám ale vzpřímeně,
v ten den o všech dveřích co zůstaly zavřené.
Potom odkudsi vytáhl ryby a víno a chléb
v ten den.

(Vánoční, album Za stěnou z papíru, 2002)