Eva z Ostrova lidství

http://www.kameniceujihlavy.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=6255&id_dokumenty=16993&n=kamenoviny-c-20

11. listopadu každoročně přijíždí do našich končin Martin na bílém koni. Tak to tvrdí známá pranostika. Tentokrát se vyplnila do puntíku. Bílé sněhové vločky se v bohatých dávkách snášely do okolí Kamenice a připomněly nám, že Vánoce nejsou tak daleko. Nejen tady, ale vlastně po celé republice byl sníh jasným pánem nad osudy všech lidí, kteří vyšli ven nebo dokonce museli v tomto počasí ujet desítky či stovky kilometrů.

Mezi ně patřila i Eva Henychová, kterou jsme pozvali na tento den do našeho kostela sv. Jakuba Většího, aby nám předvedla svůj zpěv a neméně dobrou hru na kytaru. Do této doby jsme ji znali většinou jenom z televizního seriálu My holky z městečka. Tam si zahrála malou rusovlásku Jarku Hlavačkovou, její filmové rodiče hráli Petr Kostka a Carmen Mayerová. Až z města Ostrov nedaleko Karlových Varů vyrazila na bezmála 300 km pouť, aby potěšila své budoucí posluchače v obci na Vysočině. Dojela dobře a už dlouho před koncertem se v jedné části kostela velmi pečlivě připravovala na své vystoupení.

Konečně v 16 hodin se před oltářem našeho svatostánku objevila Eva. Počet diváků se téměř dokonale shodoval s počtem míst. Při celém koncertu umělkyně zvládla nejen zpěvem, zvukem své kytary ale i doprovodným slovem (podbarveným inspirujícími akordy) prostory kostela. Bylo jí dobře rozumět i bez aparatury.

Každou píseň uvedla několika větami a svým lidským přístupem k životu si brzy získala všechny posluchače. V průběhu koncertu jsme se dozvěděli, že tato zpěvačka vystupuje občas ve vězeňských zařízeních. Svými charismatickými písněmi pak ovlivní život za mřížemi na dlouhé hodiny a možná i dny. Hříšníci i nešťastníci se vlivem tónů stávají lepšími a snaží se chovat trochu jinak. Píseň Živá jsme si proslzeli spolu s Evou, která nás zde bez kytarového doprovodu seznámila se smutnou zprávou o tom, že ji nedávno opustila osoba nejdražší – maminka. Ta pro nás v té chvíli také zůstala živou. Společně jsme hloubali nad filozofickým posláním skladby Všechno je jinak. Duchovno v nás v té době i na místě samém probudil text Pojď si ke mně odpočinout.