Henychová měla tisíc koncertů

Devětadvacetiletá folková šansoniérka se ze Zlínska přestěhovala na Vysočinu. Mladá písničkářka už hrála pro vězně i úředníky NATO.

Když loni písničkář Jan Burian odehrál svůj tisící koncert, právě slavil padesátiny. Folková šansoniérka Eva Henychová ke stejnému počtu vystoupení včetně vězeňských recitálů a koncertů pro krajany na Ukrajině došla nyní, a to jí je devětadvacet.

Zlín – Mezi špičku české folkové scény se podařilo proniknout mladé písničkářce Evě Henychové velmi brzy. V šestnácti letech vyhrála Portu, pak na čas zmizela, aby se po ukončení studia na konzervatoři s úspěchem vrátila na pódia. Své příznivce získává mistrnou hrou na kytaru a sugestivním hlasovým projevem. Zvládá neskutečné množství koncertů, kolem dvou set ročně. Hrála dokonce ve věznicích, pro české vojáky v Bosně, ale také pro české úředníky NATO a Evropské unie v Bruselu.
Eva Henychová pochází ze Zlína, nyní žije na Vysočině. V širším povědomí lidí je stále především díky roli děvčete s bohatou ohnivou kšticí, kterou před lety ztvárnila v dětském seriálu My, holky z městečka.
Před měsícem Eva Henychová uspořádala v několika městech sérii jubilejních tisících koncertů. Přesto se folková šansoniérka necítí unavená. Naopak – ráda by natočila své další album a do konce roku ji čeká pár vystoupení v zahraničí. V poslední době měla na koncertech za zády právě hráče skupiny Oboroh. Ta by měla zpívající kytaristku podpořit i na jejím připravovaném albu.

* Jak hodnotíte své tisící koncerty? Jaká atmosféra při nich byla a jaký z toho máte vy sama pocit?


Musím se přiznat, že jsem z toho měla trochu strach, ale nakonec vše proběhlo nad očekávání dobře. S klukama z Oborohu jsme se sehráli a kapela šlapala jako hodinky. Atmosféra byla úžasná, lidi výskali a hvízdali, toho si jako sólová písničkářka moc neužiju a poprvé mě to překvapilo, ale na dalších koncertech jsem si už zvykla. Mé pocity jsou jednoznačně pozitivní, pokud bude ze strany pořadatelů zájem, ráda si zase někdy někde vystoupení s kapelou dopřeju. Ale rozhodně to bude jenom na doplnění a zpestření mých sólových recitálů, které budou nadále převažovat.

* Necítíte se už tak trochu jako „stará harcovnice“? A baví vás to ještě?


Trochu jste se strefil. Skutečně jsem se už poslední dobou cítila unavená a jakoby vyprahlá. Ale naštěstí lék je jednoduchý, omezila jsem počty hraní na polovinu a hned mě to zase začíná bavit! Mám taky více času pouštět se do nových projektů, kromě zkoušení s kapelou nacvičuji teď i program s harfenistkou Symfonického orchestru Českého rozhlasu, shodou okolností také Henychovou, Lýdií.

* Byla řeč o koncertech. Co nové hudební nosiče?


Ano, správně, to je další aktivita, kam teď směřuji svůj čas a energii. Další, v pořadí třetí album, se již chystá, písniček je dost. Zřejmě ho budu dokonce nahrávat tady ve Zlíně, tedy vlastně skoro doma, u Ivoše Viktorína ve Studiu V. Budou na něm opět pouze a jenom moje písničky, tentokráte ale už nejenom s kytarou. Když už se to ti kluci z Oborohu naučili, tak proč je nevyužít a hned to nenahrát?

* Tu a tam zazpíváte v zahraničí. Kam se chystáte v nejbližší době?


V půli října jsem hrála v Madridu, kde jsem měla dvě vystoupení, jedno pro Klub Čechů a Slováků a druhé, představte si, pro studenty češtiny na katedře slavistiky největší španělské univerzity!