Jitření 2002

Společné turné Evy Henychové a Slávka Klecandra s názvem Jitření 2002 mělo devět zastávek – ve Zlíně, v Prešově na Slovensku, v Ostravě, Olomouci, Praze, Pardubicích, Plzni a v Českých Budějovicích. Kromě toho zahráli Eva se Slávkem živě šest písní v pořadu Jak se vám líbí Radia Proglas.

Podle promo materiálů se oba protagonisté poprvé setkali na festivalu Zahrada 2001. „Věděli jsme o sobě už dříve,“ upřesňuje Slávek, „potkali jsme se už předtím na několika festivalech. Poprvé jsme si dlouze popovídali na koncertě v Rychnově, kde jsme si tak nějak padli do oka. Po nějakých dvou třech letech jsme se potom setkali právě na Zahradě. A tam už to pomalu začalo spět k tomu, že spolu budeme něco hrát.“ Eva doplňuje: „Loni jsme se vlastně domluvili a letos začala šňůra mít nějaké jasnější obrysy.“

Název turné Jitření 2002 vznikl zvláštním způsobem. Slávek vysvětluje: „Není to jitření starých ani mladých ran. Poprvé jsem o tom mluvil s Vaškem Janstou (manažer Evy Henychové – pozn. M. T.). První, co mě napadlo, bylo Jiskření, a on mi špatně rozuměl.“ Eva opravuje: „Ne, to bylo trošku jinak. Vy jste si to vysvětlili a Vašek mi řekl: Slávek navrhuje Jiskření. A já na to: To je hezký slovo, ale mohlo by se zdát, že jsme třeba na kordy. No a tak mě napadlo, že podobné a minimálně stejně hezké slovo je Jitření. Nehledejte v tom žádný hlubší význam. Je to prostě krásné slovo.“

Předtím, než Eva se Slávkem nacvičili několik skladeb společně, museli se každý proposlouchat tvorbou druhého. Eva tvrdí: „Hned jak jsem si pustila Slávkovo cédéčko, pochopila jsem, že je to můj člověk.“ Slávek to vidí trošku jinak: „Já jsem se k Eviným písničkám musel dostávat o něco déle. Evina bezprostřednost někdy zarazí, což jsem si prožil na koncertě v Rychnově. Ale asi tak od první třetiny svého vystoupení mě dostala – a ono není moc snadné dostat mě. Přistoupil jsem na tu její otevřenost, ale já sám karty tolik neodkrývám.“

Program Jitření sestává asi z deseti společně secvičených písní (Eviných i Slávkových) a z několika sólových skladeb obou interpretů. Slávek vysvětluje, jak vznikaly společné aranže: „Strávili jsme víkend tím, že jsme ty písničky spolu hráli. Do Eviných skladeb jsem si kytary dělal tak nějak za pochodu, i když určitá místa jsem si připravil předem podle nahrávek. U mých písniček jsem Evě jen řekl, co je tam za harmonii. Na koncertech teď Eva hraje většinou základ a já jakousi nadstavbu v jejíž rámci tu a tam improvizuju. Společné tóny jsme pak hledali až během secvičování.“

V okamžiku našeho povídání měli Eva se Slávkem za sebou první dvě vystoupení – ve Zlíně a ve slovenském Prešově v rámci festivalu Fest 2002. „V Prešově se nám hrálo strašně dobře,“ říká Slávek a dodává: „Je to ale samozřejmě vzájemné oťukávání. Jiné to bude, až spolu vyrazíme po půl roce. Já ale lepší pocity z muziky neznám než právě to prvotní oťukávání.“