Duševní očista Evy Henychové

Koncert za symbolické vstupné, jež by studentům stačilo sotva na dvě "dvanáctky" či jednu "minutku" v menze, byl doslova pohlazením po duši.

Eva Henychová hrála s velkou chutí. Mezi studenty se cítila velmi dobře, o čemž svědčilo i pět přídavků na závěr recitálu.

"Zazpívala jsem úplně vše, co mám čerstvě v hlavě a přidala ještě něco navíc," uvedla rodačka ze Zlína, která si několikrát během koncertu pochvalovala výbornou atmosféru v sále.

"Vy se mi tak líbíte! Kdybyste viděli, jak jste krásní, když je vás tu tolik! Spravili jste mi náladu," libovala si Eva Henychová, jež je v hudebním světě bílou vránou. Statečně plave proti proudu, ale naštěstí má dost těch, kdo ji podporují.

Do svých písní dovede výtečně vtisknout emoce a kus sebe. Je přirozená, upřímná, poctivá k divákům, jimž dává naději, že člověk si může zachovat svou tvář i v dnešní době.

Se studenty se podělila také o zážitky z vystoupení pro české menšiny v zahraničí na Ukrajině, v Moldávii, Chorvatsku či Polsku a hraní ve věznicích.

"Vězně mám ráda. Jsou to moji čumáčkové," vyznala se Eva Henychová, aniž by obhajovala činy, za které jsou za mřížemi.

"Když jsem šla do věznice hrát poprvé, myslela jsem, že jde o nějakou zoo. Byla jsem šokovaná, že tam jsou úplně normální lidé. Přestože jsem neustále čekala nějaký útok, všichni pozorně poslouchali," řekla zpěvačka, která po prvním koncertě ve vězení spláchla do záchodu všechny předsudky o těchto lidech.

"Po této zkušenosti jsem přehodnotila celý život. Velmi mě to osvobodilo, přiblížilo k lidem i ke mně samotné."