Eva Henychová konečně prorazila do Příbrami

P ř í b r a m – Příbram je poslední okresní město v celé České republice, v němž písničkářka Eva Henychová dosud nekoncertovala. Tato skutečnost se brzy změní, neboť zpěvačka a kytaristka vystoupí 20. června v kostele sv. Jakuba. Po recitálu na Zámku Březnice, který se uskutečnil 11. května, se tak absolventka Konzervatoře Jaroslava Ježka podruhé v krátké době představí v příbramském okrese.

Eva Henychová vystupuje nejen v sálech kulturních domů, klubech, divadlech, kaplích, věznicích či čajovnách, ale stále více také na hradech a zámcích. „Především v létě zde koncertuji poměrně často. A musím říct, že jsou to koncerty vždy velmi povedené. Prostředí má na atmosféru a průběh vystoupení velký vliv a v případě zámeckých síní a nádvoří hradů je tento vliv, alespoň v mém případě, jednoznačně pozitivní.“

Znáte březnický zámek? Jaký vztah máte k příbramskému regionu?

„Teď po svém vystoupení již ano a jednoznačně mě uchvátil. Druhý den po

koncertu jsem absolvovala sólo prohlídku a byla jsem nadšená. Jinak v souvislosti s okresem Příbram se mi zatím vybavuje jenom to, že Příbram je poslední okresní město, kde jsem ještě nevystoupila. Můj manažer mi vyprávěl, kde tam všude moje recitály nabízel a vždy byl odmítnut. Je to skutečně zvláštní. Ale teď se pořádání chopila jedna moje kamarádka a má se to konečně zlomit! Takže se těším a zároveň jsem zvědavá, kolik lidí přijde a jací budou.“

Chodíte často jako návštěvník na hrady a zámky? Jste ráda, když jsou využívány ke kulturním akcím?

„Jednoznačně ano, ale posledních pár let už jenom v souvislosti se svým

vystoupením. Ona i taková sólo prohlídka po koncertu není k zahození. Člověk vidí a dozví se víc, než při klasickém okruhu se skupinou turistů. Ale mám to ráda ať tak nebo tak, a když ještě navíc má člověk možnost kulturního zážitku – proč ne? Rozhodně jsem pro!“

Mají vaše současné koncerty pevnou strukturu nebo vybíráte jednotlivé skladby podle nálady či atmosféry v sále?

„Obojí. Vždy po určitou dobu mám v hlavě jakýsi „mustr“, který ale

postupně časem obměňuji. Zařazuji nové písně na místo starých, o kterých mám

pocit, že už se obehrály, ale někdy se ke starým zase vracím. Tento

„dramaturgický plán“ ale měním i během koncertu, právě podle místa

vystoupení, lidí co přišli či atmosféry. Trochu jiné písně zařadím při koncertu v hospodě, jiné zase v kostele, při vystoupení pro studenty to vypadá jinak než třeba ve věznici. Ale neliší se to nějak dramaticky, základ zůstává stejný.“

Kolik písniček od vaší poslední desky vzniklo? Nechystáte nové album?

„Asi tak deset a na nové album jich budu potřebovat tak dvakrát tolik. Už

jsem to několikrát počítala a docházím stále ke stejnému výsledku. Napíšu

tak pět písní za rok. Na album potřebuju zhruba dvacet skladeb. Nakonec jich tam sice dám méně, ale je dobré mít z čeho vybírat. Takže nové album jednou za čtyři

roky. První bylo v roce 1996, druhé 2000, takže třetí nás čeká v roce 2004.

Musíte si počkat, nejsem megastar, pro kterou píšou hitmakeři. Než vznikne nová píseň, musím ji, jak já říkám, nažít.“