Eva Henychová
Datum: 1999-03-10 00:00:00
Zdroj článku: Rock & Pop 3/1999
Autor: Leoš Kofroň
Kytaristka a zpěvačka Eva Henychová o sobě dala poprvé výrazněji vědět (pomineme-li její dětskou roli v někdejším televizním seriálu My holky z městečka) před osmi lety na Portě, odkud si odvezla interpretační cenu v kategorii písničkáři. Bylo jí tehdy necelých sedmnáct let a všem se jevila jako velký příslib do budoucna. Brzy nato se také z rodného Zlína přestěhovala do Prahy, avšak k tomu ji vedly spíš osobní důvody, než touha stát se další narychlo a uměle vytvořenou firemní hvězdičkou. Eva dala nejprve přednost škole (po dokončení gymnázia začala studovat kytaru a zpěv na Konzervatoři Jaroslava Ježka) a zároveň se blíž seznamovala s křesťanstvím, které na ni hluboce zapůsobilo. Nicméně na koncertní pódia se před více než třemi roky vrátila a k tomu s natolik zajímavým a osobitým repertoárem, že si se ‚znovuobjevenou‘ folkařkou postupně dohodli společná vystoupení Pavel Žalman Lohonka, Wabi Daněk i Jarek Nohavica.
Pravda, mladá dívka jako téměř jediná současná představitelka nové písničkářské generace už jen z tohoto titulu může na sebe jistě poutat větší pozornost (v loňském roce se bez její účasti neobešel snad jediný významnější folkový festival, a přičteme-li k tomu i hraní po klubech, dojdeme k úctyhodné bilanci přibližně sto čtyřiceti vystoupení za uplynulý rok), ale ti, kteří zažili atmosféru nějakého Evina recitálu nebo znají její vlastním nákladem vydanou kazetu Svítání (1996), mohou jen potvrdit, že za zvýšený zájem o svou osobu vděčí především nezpochybnitelnému talentu. Přirozený dívčí půvab, hřejivý a kultivovaný přednes, zajímavě posazený hlas, melodické, romantické i hravé písničky a především pak bezprostřednost a upřímnost projevu – to jsou stavební pilíře, které ve folkové branži trvale zabírají, ale o to vzácnější je jejich výskyt.
Zájem o zmiňovanou kazetu Svítání, která původně vyšla v počtu pouhých dvo set kusů, předčil všechna očekávání a jen prostřednictvím koncertního prodeje se nakonec rozebralo tři tisíce kusů. I z těchto důvodů, ale především kvůli nechuti přistupovat na kompromisy si Eva i další kazetu, na niž už je repertoár ze dvou třetin přichystán, nejspíš vydá zase sama. "Snažím se moc neplánovat a nestanovit si příliš vysoké cíle, obyčejně pak všechno bývá jinak a člověk je zklamaný. s tím, jak je to teď, jsem docela spokojená," říká sympatická interpretka, kterou ovšem ze všeho nejdřív čeká červnový absolventský koncert v Malostranské besedě. Tam v jejím podání kromě klasické kytary zazní lidové písničky, možná něco ze staré anglické renesanční hudby a snad pro někoho poněkud překvapivě i písně od Tori Amos. "Málokterý interpret mě nadchne, ale v tomhle případě si myslím, že bychom si spolu měly hodně co říct," uzavírá Eva.