Eva Henychová - Ukázat ohlas

Rozhovor s Evou Henychovou

Datum: 2000-04-06 00:00:00
Zdroj článku: Slovo pro každého, 6. 4. 2000
Autor: (iva)

Evo, mohla byste se nám představit?

Narodila jsem se 8. září 1974 ve Zlíně, zde jsem prožila dětství a žila až do svých 18 let. Vystudovala jsem gymnázium a pak jsem šla na konzervatoř do Prahy. Tady jsem se poznala se svým mužíčkem. Loni, 11. září, jsme se vzali a nyní žijeme v Luhačovicích na faře.


Jste konvertita. Kdo vám na cestu víry pomohl?

Asi to byly osobní příklady lidí, kteří znali Krista, ale myslím, že mě vnitřně vedl Bůh. Vyrůstala jsem v ateistické rodině, ale vždycky jsem věděla, že Ho budu hledat víc a víc a že Ho chci poznávat. Toužila jsem po Něm. Z počátku byl pro mě Bůj jen ,,něco“, a postupně dostával jasnější obrysy. Mé srdce volalo po Kristu. Poslal mi lidi, kteří mi řekli to, co jsem potřebovala slyšet. Díky tomu jsem uvěřila. Chtěla jsem najít sílu, která by dala mému životu úplně jiný rozměr.


Zajímalo by nás, pro koho skládáte své písničky?

Vždycky tvrdím, že skládám písničky pro lidi dobré vůle. Protože mým písničkám rozumí jen lidé, kteří mají otevřené srdce, kteří hledají, kteří se ptají, ti co si nemyslí, že už sežrali všechnu moudrost světa.


Během měsíců hodně hrajete. Jak udržuje rovnováhu mezi manželským životem a hraním?

No, moc to nevyvažuji. Vidíme se třeba párkrát v měsíci. S Vašíčkem se na sebe těšíme, toužíme po sobě a pořád si telefonujeme. Protelefonujeme strašně moc peněz. Zatím nemáme problém. Věřím, že mi Bůh dal dar svědčit o něm a to považuji za centrum svojí práce a Vašíček se na tom podílí. My jsme půl na půl – bez něho bych nehrála, protože bych neměla kde. Oba věříme, že ta práce má svůj smysl a naplňuje nás.


Podílela jste se na benefičních koncertech. Jakou potřebu pomoci cítíte jako nejaktuálnější?

Jde jen o občasné vystoupení. V Chebu, kde je domov pro postižené děti, se každý rok pořádá benefiční koncert v evangelickém kostele a vše co se vybere, je určeno právě těmto dětem. Dá se říci, že mému srdci je tato pomoc nejbližší.


Naše čtenáře by určitě zajímalo, proč hrajete v postní dobu?

Hudba, kterou produkuji není zábavná. Na mých koncertech se většinou přemýšlí a lidé se, myslím si, přiblíží Pánu. Mé písně mohou dát podnět k rozjímání. Je to pro mě práce a v době postní všichni ostatní taky pracují.