Stále je důvod jít proti proudu, říká zpěvačka Henychová

Ostrava – Zpěvačka, skladatelka, kytaristka a textařka Eva Henychová dnes v kopřivnickém Kině Puls zakončí své miniturné po Moravskoslezském kraji.

Evu Henychovou, která již pět let se svou kytarou křižuje Čechy a Moravu, si řada televizních diváků pamatuje z televizního seriálu My holky z městečka, kde jako jedenáctiletá hrála jednu z hlavních rolí. Od svých šestnácti let se ovšem Henychová věnuje plně zpěvu a kytaře. Na počátku devadesátých let okouzlila tato drobná rusovlasá dívka publikum na festivalu Porta, který v kategorii písničkářů také vyhrála. V druhé polovině devadesátých let, kdy vydala dvě alba – Svítání a Za stěnou z papíru, studovala kytaru a zpěv na Konzervatoři Jaroslava Ježka. Konzervatoř zpěvačku poznamenala i „nefolkovými“ žánry, kterými okořeňuje svůj folkový projev. „Moje tvorba má šansonový charakter, je to takový folkový šanson,“ charakterizuje svoje písně Henychová.

Sugestivní projev mladé písničkářky láká posluchače napříč věkovými skupinami a o její vystoupení je neutuchající zájem, o čemž nejvýmluvněji svědčí fakt, že za posledních pět let absolvovala tato folková šansoniérka více než osm set vystoupení u nás i v cizině. „Neustále cestuji. Co týden jsemv jiném kraji. Koncertní šňůra pro mě v podstatě začíná v únoru a končí 23. prosince,“ říká s úsměvem Henychová. „Když uvádím bydliště, říkám, že žiju v autě.“

Koncertování není pro Evu Henychovou podle jejích slov jen hudební zkušeností, ale především zkušeností obecně lidskou. Také proto se zpěvačka neomezuje jen na hraní v tradičních koncertních prostorách, ale vystupuje také v kaplích či věznicích. „Hraní ve věznicích mě ohromně obohacuje,“ vysvětluje zpěvačka, která v sobotu zahrála také vězňům v karvinské vazební věznici. „K vězňům přistupuji s respektem jako k lidem, kteří se nacházejí ve složité životní situaci. Každý z těch koncertů je prodchnut takovou zvláštní atmosférou, cítím, že posluchači skutečně vnímají a přemýšlí o tom, co zpívám,“ říká Henychová.Vnitřní spřízněnost se svým publikem ale zpěvačka zakouší i v takzvaně klasickém prostředí. „V neděli jsem hrála v ostravské kavárně Daniel, což byla taková, jak já říkám, obýváková akce. Komorní prostředí, kolem dvacítky posluchačů, intimní atmosféra. Mám ráda publikum, které má zájem o životě přemýšlet a není takzvaně stádovité,“ říká Henychová. „Myslím, že v dnešní společnosti existuje stále dost důvodů jít proti proudu, poukazovat na věci, které nejsou v pořádku,“ dodává písničkářka, která v jedné ze svých skladeb zpívá:Zpívej člověče, prosím, pro ticho a taky pro prázdno, pro mrtvo, pro nic, pro to všechno zpívej.