Eva Henychová: „Protože se hudba v rádiu nedala poslouchat, začala jsem ji skládat sama."
Datum: 10.10.2001Zdroj článku: Puls Třebíčska, 10.10.2001
Autor: V. Valová
Mladá zpěvačka Eva Henychová navštívila již podruhé Třebíč. Za svou kariéru vydala dvě CD, která se velice slušně prodávají, v sezóně odehraje až dvacet pět koncertů za měsíc. Šance zaslechnout ji v televizi či v rádiu je však nulová. Svým repertoárem, který si celý skládá sama, nevyhovuje současnému komerčnímu trendu. V Třebíči se poprvé objevila před dvěma lety v bazilice sv. Prokopa, minulý týden vystoupila v synagoze v Zámostí.
Každé vaše vystoupení v Třebíči probíhalo ve svatostánku. Jaký máte vztah k náboženství?
"Určitě kladný, ale nijak to nespecifikuji. Hraji v těchto prostorách zejména proto, že jsou to krásná místa. A navíc, kostely jsou jedny z mála míst která se dají sehnat, aniž by někdo chtěl peníze za pronájem sálu. Takže je to z velmi prozaických důvodů."
Jak charakterizujete vaši hudbu?
"Vystupuji sama s kytarou, dá se tedy očekávat, že nebudu hrát tvrdou muziku. Myslím si, že folk taky není úplně přesné zařazení, je to trochu i šanson. Spíš se snažím, aby mě nikdo nikam nezařazoval, ale aby mě nazývali Eva Henychová."
Někdo si vás možná pamatuje ze seriálu pro děti My holky z městečka. Věnujete se i nadále herectví?
"Herectví jsem nikdy nestudovala, je mým koníčkem. Od natočení seriálu pro děti se mu věnuji jen amatérsky."
Kdo vás v hudbě nejvíce ovlivnil?
"Ovlivnili mě všichni, ale nikdo nijak zásadně. Asi do patnácti let jsem neměla kazeťák. Protože se hudba v rádiu nedala poslouchat, začala jsem ji skládat sama. Ale miluju Freddieho Mercuryho z kapely Queen."
Hrajete i na koncertech v českých věznicích. Byl to váš nápad?
"Zaměstnanec jedné z věznic přišel s nápadem, že by bylo fajn, kdybych tam zahrála. Potom se s koncerty roztrhl pytel. Vězni dokážou nádherně poslouchat, je to velice specifické publikum. Z počátku jsem k nim cítila určitou averzi a předsudky. Když jsem je ale poznala blíž, byla jsem většinou mile překvapená. Lidi mají představu, že každý z nich má potřebu škodit a ubližovat, ale není to tak. "
Jak vás vězni přijímají?
"Z počátku jsou ostražití, nevědí s čím na ně jdu, musí si mě oťukat. Velmi brzy ale dojde ke krásnému kontaktu a koncerty dopadnou vždycky naprosto úžasně. Pokud budu mít příležitost, budu v nich ráda pokračovat."